Možná už jste to sami někdy zažili: vaše jistoty se zhroutily a s nimi se vám hroutí i celý svět; budoucnost se zdá naprosto beznadějná; ten, koho jste milovali, je pryč; někdo vám psychicky ublížil; duševní bolest z toho, co vás potkalo, nebo panika z bezvýchodnosti vás zcela zachvátila a pohltila … V takových chvílích člověk zpravidla neví, kudy kam a klade si otázky typu Co teď? Jak dál?
Většina lidí má v podobných životních situacích tendenci stále se v mysli oním problémem či bolestnou událostí zabývat. Je velmi obvyklé, že donekonečna přemítají a připomínají si, co se přihodilo a v jaké mizerné pozici se ocitli. Rozebírají zas a znovu všechny detaily a sami sebe tak vlastně ještě více utvrzují v tom, jak jsou na tom hrozně.
Toto sebedrásající utápění se v celé záležitosti ovšem žádnou úlevu nepřináší. Je to přístup, který k ničemu nevede a postiženého jen zbytečně oslabuje. V krajních případech vede takové intenzivní a déletrvající mučivé trápení se k rozvinutí depresivního stavu.
Dostaneme-li se do duševní krize pro to, co se nám stalo, je důležité pro její úspěšné překonání mít na paměti tyto zásady:
1. V žádném případě o celém problému záměrně nepřemýšlíme.
Přemýšlení a racionální rozebírání např. formou vzpomínek nejenže nemívá žádný efekt, ale uvězní nás do svých zákrut natolik, že sami jen těžko najdeme cestu ven. Snažíme se proto mysl zaměstnat něčím jiným a danou věc neřešit (stejně už zpětně vyřešit nejde). U velmi emocionálně bolestných událostí se nám asi nepodaří se od celé záležitosti oprostit a obrátit myšlenky jiným směrem, a v takových případech bude nutné zajistit si pomoc a úlevu prostřednictvím bdělé regrese.
2. Vytvoříme si představu žádoucího a optimálního stavu, v jakém bychom se chtěli v budoucnu nacházet, kdyby naše současná krize zmizela, a k této představě upínáme svou mysl, kdykoliv je to možné.
Zformulujeme si krátkou pozitivní větu, vyjadřující náš cíl. Aniž se zabýváme otázkou Jak?, věříme, že se tento cíl za čas uskuteční, neboť naše myšlenky tvoří realitu. Kdo ztratil práci, bude si co nejčastěji opakovat „Nacházím nové možnosti uplatnění“, „Jsem zaměstnaný na pozici, která mi plně vyhovuje“, nebo „Mám novou práci a jsem spokojen“. Kdo se cítí zlomený, používá formulaci: „Jsem dostatečně silný a dokážu jít dál svým životem.“ Kdo přišel o střechu nad hlavou, může si říkat: „Po stránce bydlení jsem opět zaopatřen“ apod.
Výběr vhodných slov záleží čistě na vás, zvolit můžete i obecné prohlášení typu „Jsem zase šťastný“, „Svou situaci postupně dobře zvládám“ aj. Tvorba příhodných formulací či pomoc s jejich sestavením může být také součástí naší terapeutické spolupráce. S vytvořenou formulací by měl člověk vnitřně souznít a ona myšlenka by se mu měla líbit či přinášet uklidnění, kdykoliv si ji připomene, Čím více detailů a vizuálních obrazů si k ní bude schopen představit, tím lépe. Toto „snění“, ač se bude zdát v danou chvíli jakkoliv nesmyslné, je v době krize daleko užitečnější duševní náplní, než věčné rozpitvávání současného nepříznivého stavu. Pomůže vám odvracet mysl od problému a zaplašit, resp. nahrazovat škodlivé negativní myšlenky.
3. Neporovnáváme svou situaci s druhými lidmi.
Toto pravidlo platí vždy, a v krizovém období zvláště. Životní cesta každého člověka je jedinečná a to, co ho potkává, není náhoda. Je běžné, že někdo se má lépe a někdo hůře. O poměrech ostatních ovšem většinou stejně nevíme úplně všechno, takže v jiných oblastech, příp. v jiném časovém období můžeme být ve výhodě zase my. Připomínání si toho, že člověk XY je na tom mnohem líp než já, vás bude v době osobní krize spíše srážet a nijak vám to nepomůže. Naopak zaměříte-li se pouze na sebe, na hledání rezerv a možných řešení, bude to jistě prospěšnější.
4. Pro povzbuzení si připomínáme užitečné pravdy:
- Žádná situace není trvalá a jednou se změní.
- Těžkou situaci je potřeba přijmout za vlastní a smířit se s ní. Čemu se bráníme, to přetrvává.
- Vše, co nás potkává, nám dává novou příležitost. Každý okamžik je dalším začátkem.
Náprava se samozřejmě nedostaví ihned a nějakou dobu potrvá, něž se věci upraví k vaší spokojenosti. I když se lepší budoucnost bude zpočátku zdát nejistá, jednu jistotu už přece jen máte: pozitivními zásahy do procesu vašeho myšlení jste k ní udělali první krok.