V dnešní době existuje množství lidí, kteří žijí doslova v zajetí vlastních myšlenek a úvah, týkajících se pracovních záležitostí, rodinných či osobních starostí i jiných oblastí. Aniž to chtějí a aniž jsou si toho vědomi, stále a stále přemýšlejí – o tom či o onom – a v duchu pořád něco řeší. Jako klienti si pak stěžují, že „hlava pořád šrotuje“, a v rozhovoru potvrzují, že jejich mozek neúnavně „jede“ a oni nejsou schopni ani na krátkou chvíli tzv. vypnout, vyčistit si hlavu a relaxovat.
Neustálá (a nechtěná) myšlenková činnost je pro daného člověka zpravidla vyčerpávající, vyvolává napětí a stres a způsobuje velké problémy při usínání, a to jak večer, tak při nočním probouzení. Tito lidé nedokážou vlastní vůlí tok svých myšlenek zastavit. Jejich uvažování je přemáhá a často jim vyvolává i nepříjemné pocity a stavy, které jsou s tématem přemýšlení spojeny. Duševní vyrovnanost se za takové situace nachází jen obtížně.
Mysl, která je věčně něčím znepokojujícím zaměstnaná a většinu času neřízeně přeskakuje z jednoho tématu na druhé, se pak v případě potřeby jen s námahou dokáže intenzivně soustředit delší dobu na jednu věc. Schopnost koncentrace pozornosti je oslabená, což dotyčnému ztěžuje a komplikuje např. studium a jiné duševní činnosti. Také funkce zapamatovávání může být narušena.
Dalším průvodním jevem bývá skutečnost, že vědomí se upírá buď k minulosti, anebo k budoucnosti a jen málokdy spočívá v právě prožívaném okamžiku. Žít a být plně „teď a tady“ je pak prakticky nemožné.
Pokud zjistíte, že neumíte přestat přemýšlet o problémech ani ve chvílích oddechu a zábavy nebo u televize či v přírodě, že se vám nedaří odreagovat se ani v dobré společnosti přátel, bude asi něco špatně. Máte nejvyšší čas na sobě zapracovat. Uvolnění a relaxace, které jsou pro zdravý život člověka důležité, se totiž bez současného klidu mysli samy nedostaví. Myšlenkové přepětí se vždy odráží ve fyzickém těle formou tenze a déletrvající setrvávání v tomto stavu může přinést zdravotní následky.
Nejjednodušším řešením by bylo ten věčný proud úvah prostě stopnout. Navíc v hlavě můžeme mít v daném okamžiku vždy jen jeden myšlenkový obsah a nikdy tam nemohou být dvě věci současně vedle sebe. Takže by stačilo nahradit nepříjemné úvahy a starosti nějakým jiným, povzbudivějším a radostnějším tématem. Ovšem při snahách udělat si v mysli pořádek narazíme patrně na problém. I když budeme přesně vědět, co v hlavě chceme (nebo spíš nechceme) mít, nebudeme umět svým myšlenkám poručit. Ty si totiž běžně dělají, co chtějí a ubírají se svou vlastní cestou. U drtivé většiny lidí je hlavní kámen úrazu v tom, že si většinu času vůbec neuvědomují, co se jim právě honí hlavou. Jejich myšlenkové obsahy jsou zcela mimo jejich kontrolu, natož aby sami svým úvahám dokázali určit jasný směr.
Co s tím? Dobrá zpráva je ta, že i mysl se dá trénovat. Zastavení nebo přeladění myšlenkových procesů a navození stavu duševní relaxace je otázkou návyku a praxe. V kontextu výše uvedeného se jeví jako jednoznačná výhoda, máte-li nějaký trvalý zájem či koníčka, který vás baví a kterému se můžete ve volném čase věnovat. Možnost „úniku od šedé reality“ směrem k oblíbené činnosti, jež je schopna plně zaujmout vaši pozornost, a tím alespoň nakrátko odpoutat váš mozek jiným směrem, je z psychohygienického hlediska k nezaplacení. Svůj účel zde splní sport, hra na hudební nástroj, stejně jako celá škála nejrůznějších zájmových aktivit. Je proto velmi vhodné a žádoucí vést mladé lidi už od raného věku k pěstování nějakého hobby, přinášejícího radost a uspokojení. Budou-li totiž na tuto činnost navyklí, příjemné psychické přeladění se pak v horších dobách dostaví už automaticky, jako podmíněný reflex.
Nemáte-li nic, k čemu byste se mohli od svých sužujících myšlenek s dobrým pocitem uchýlit a načerpat tam radost a energii, a chcete-li si přesto pomoci, pak vám nezbude než vyzkoušet a praktikovat některé z duševních či koncentračních cvičení. Dobrou volbou je v takovém případě cvičení jógy, která kromě protahování těla pečuje i o regeneraci mentální sféry a v neposlední řadě si všímá také důležitého správného dýchání. Učí duševnímu klidu a vnitřní harmonii.
V mnoha směrech je přínosná rovněž meditace, pokud se provádí pravidelně (denně) v trvání alespoň několika minut. Cílem a výsledkem tohoto „tréninku“ je schopnost uvědomovat si vlastní myšlenkové obsahy, aktivně zasahovat do svých duševních pochodů (ovlivňovat je) a schopnost vyprázdnit si hlavu. Pozitivní účinky meditace jsou však mnohem širší a komplexnější. Potřebné informace a nácvik správného postupu mohou být také jednou ze součástí našich pracovních, resp. terapeutických sezení.