Dobrý den , rád bych poprosil o radu či názor. Nevím, kde přesně začít ale pokusím se to nějak popsat. S partnerkou jsem spolu 7 let máme spolu 5 letou dcerku. Nějaké „drobné“ problémy byly již v minulosti ale to asi nepřímo souvisí se stávajícím stavem. Již nějakou dobu máme problémy ve vztahu i v tom sexuálním (cca 6 – 7 měsíců). Problém u partnerky je, že moc nekomunikuje a to celou dobu, problémy neřeší nepovídá si o nich pokud nezačnu a skoro to z ní nedoluji, kdežto já když se mi něco nelíbí to řeknu hned. Připadá mi , že jsme se nějak odcizily a když se to snažím nějak řešit , přítelkyně říká , že její jiskra ke mně vyhořela, že to již není takové jako dřív. Mně na ní záleží, mám ji stále rád a jde mi jak o ni tak o dceru. Každý na tom bude mít svůj podíl viny ale pokud již ani z její strany nejsou žádné doteky či něžnosti a vysvětluje to tím , že už to není jako dříve, raději si povídá s kolegou v práci , protože jí to s ním těší( chápu, nemusí se zaobírat ničím starostmi, dcerkou, mnou) v podstatě od té doby co si s nim povídá již není skoro nic. S dcerkou trávím více času než ona, nemám pro sebe samotného moc volna, má práce je sedavá s počítačem, její mezi lidmi ve stálém kontaktu s lidmi. Když se jí ptám zda s ním něco mněla tak tvrdí , že ne ale doma nic, tudíž tam bude největší problém, na druhou stranu jsem chlap který se věnuje krom práce dceři a asi nebyla vždy moc možnost se věnovat partnerce. Po té do toho přišly její zdravotní komplikace a chtěla druhé dítko a docela tlačila na pilu, já jsem ji řekl ať si vše řádně rozmyslí, že je to i o penězích a nějaké závazky již máme. Tam sem se šprajcnul já a když jsem přišel a chtěl něco tak teď mám smůlu protože její kolega z práce je zajímavější. Snažily jsme se poslední dobou o tom trošku mluvit a řekla, že se pokusí někde najít tu ztracenou jiskru i kuli dcerce ale nevím zda v to doufat. Nejhorší by pro mne bylo né jen přijít o partnerku ale i o dceru. Zakládám si na rodinném životě, férovosti. Nikdy jsem ji nepodvedl v žádném případě nejsem budižkničemu co by doma seděl a nic nedělal… Nějak nevím jak dál a začínám to být na mě znát. Děkuji za přečtení a za jakékoliv odpovědi. Jen podotknu, věk můj i partnerky je kolem 30.
Odpověď:
Dobrý den,
v této situaci není lehké podat konkrétní rady, na každého totiž „funguje“ něco jiného a co pomůže u jednoho páru, nemusí zabrat u jiného. Otvírá se Vám zde ale prostor pro jakési experimentování a možná by se Vám na základě toho podařilo vysledovat, jak na to „jít“ a jak se k celé věci lépe postavit.
Budete-li totiž dál zastávat stejnou roli a stejné vzorce chování beze změny, nedosáhnete asi ani žádoucí změny ve vašem vzájemném vztahu. Pokud ovšem začnete dělat věci jinak než dosud, může se něco pohnout.
Působíte jako spolehlivý a férový partner, rodinný typ, který se o většinu věcí postará a dokáže vše zajistit (finance, péče o dceru, k tomu zájem o vztah, o partnerku, vysoká tolerance z Vaší strany …) – v podstatě asi máte mnoho vlastností, po kterých ženy (alespoň ve skrytu) touží. To je úplně v pořádku, ovšem potud, pokud si toho druhá strana náležitě váží a je si vědoma Vaší hodnoty.
Nyní se však ptejte sám sebe: nejste až příliš spolehlivý? Nezvykla si Vaše přítelkyně až moc, že je vše jisté, zajištěné, fungující? Že sama se v podstatě nemusí o nic snažit a do vztahu nic vkládat? Vyzařují z Vás ještě stále ty vlastnosti a charakteristiky, které jí na začátku vašeho vztahu imponovaly? Anebo se v důsledku každodenního plnění nároků na Vás kladených převlékly a přetavily do něčeho, co je sice fajn, ale co už tak moc „netáhne“?
Zkuste sám na pár dní vybočit ze zajetých kolejí. Přestaňte alespoň přechodně jakkoliv usilovat o její pozornost – nesnažte se ani o hluboké a rozebírající dialogy, ani o její něžnosti nebo o intimní sblížení. Partnerce vysvětlete, že jste už unavený a potřebujete na chvíli více času pro sebe (což jste zatím neměl). Stanovte jasná pravidla, kdy bude mít na starosti vaši dceru ona a kdy případně Vy, tak aby to bylo přinejmenším vyrovnané. Striktně řekněte, že si nepřejete, aby s dcerou chodila na pochůzky v doprovodu jiných pánů. Poproste partnerku, aby zajistila či zařídila některé věci místo Vás, zaměstnejte ji vyřizováním vašich společných záležitostí (protože Vy to zrovna nestihnete – máte na tu dobu už domluvený např. zápas ve squashi či něco jiného), přičemž se Vám občas nepodaří vrátit se domů na čas nebo přijdete nezvykle pozdě … Zkrátka trochu vypněte a dovolte si relax v podobě oblíbených činností, sportu nebo kamarádů. Nechte dceru a domácnost trochu více na ní. Nárok na to jistě jednou za čas máte. Pochvalte a slovně oceňte vždy partnerku za to, když vyřídí a splní, co jste si domluvili!
Je určitá šance, že se Vaše přítelkyně začne (zatím alespoň v duchu) více zajímat o to, jak trávíte čas a co děláte, když nejste s ní, proč najednou býváte méně doma a spousta věcí je jinak. Tím možná zaměří více svou pozornost celkově na Vaši osobu a následně i na váš vzájemný vztah.
Je potřeba začít být pro svou partnerku zase vzácný, drahý a nepostradatelný. Možná Vás napadnou ještě jiné způsoby, jak toho dosáhnout, aby si přítelkyně více uvědomila, co ve Vás má a co by mohla ztratit. Když uberete z toho, co všechno jste zatím „dával“, je naděje, že to pocítí a že jí to začne chybět. A nebude-li výše popsaný mechanismus fungovat, k původní zaběhané formě se můžete vždycky vrátit a hledat pak jiná řešení.
Přestaňte přemýšlet negativně a zabývat se v mysli stále jen současnou nevyhovující situací. Můžete si všichni také vyjet na společný výlet, pustit se společně do malování bytu v nových barvách nebo podniknout cokoliv jiného, abyste mohli být více spolu při nových či netradičních aktivitách. Jistě ještě není vše ztraceno. Věřím, že láska Vaší partnerky tam někde dole stále dřímá – jen ji správným způsobem probudit a oživit zájem.
Přeji Vám rychlé překonání této krize s následným posílením vaší vzájemnosti a lásky a dlouhou další společnou a objevující cestu.