Paní magistro, jsem již velmi zoufalý. Mám přítele skoro rok, nesmírně ho miluji, vím že i on mne, ale jsem extrémně nedůvěřivý. Jsem schopen pokazit krásný večer scénou, když mu přijde SMS. Jsem schopen ho vyslýchat, kde byl, s kým byl. Mám strach ze se zamiluje jinde a mne nechá.
Vim, ze to co dělám je špatné ale nemůžu si pomoci, těžko se to ovládá, vnitřně vim, ze mne nepodvadi, ale stejné nás vztah ničím scénami. Je nějaká cesta jak z tohoto ven? Pripadam si jako šílenec.
Pozn. Lecim se na psychiatrii pro smis. Úzkost. Depr. Poruchu, ale v žádném vztahu jsem toto nikdy nedělal az ted. Nepoznavam se….
Odpověď:
Asi sám tušíte, že vztah by měl být založen na vzájemné důvěře a úctě. Bohužel někdy se obavám či pochybnostem nedokážeme ubránit. Pokud přerostou únosnou míru, budou pro partnera obtěžující a odrazující. Doporučení zní: dávejte ve vztahu najevo především své pozitivní emoce, dávejte lásku, oceňujte, povzbuzujte, chvalte, respektujte. Pokud si nevíte rady s popisovanými pocity žárlivosti a strachu a pokud je nedokážete ovládnout, můžete vyzkoušet k jejich zpracování a odstranění např. regresní terapii nebo terapii EFT. Tam se lze dopátrat příčiny, proč se ve Vás někdy tak intenzivně probouzejí. Zamyslete se také nad svým sebevědomím; jste si dostatečně vědom své vlastní hodnoty? – I to je téma, které se dá v rámci spolupráce s terapeutem řešit, a případným zvýšením sebedůvěry se můžete zbavit určité míry strachu. Je také třeba si uvědomit, že partner nikdy není náš majetek; je to svobodná bytost se svobodnou volbou. Pokusy někoho si připoutat se nesetkají s úspěchem. „Kdo se snaží udržet, ten ztrácí. A člověk jde za tím, kdo ho s úsměvem pouští“. Přeji hodně štěstí v životě.