Mladý muž: Často ho trápí stav nervozity doprovázený sevřeným žaludkem a krkem, bušením srdce a pocením rukou. Objevuje se zejména před plánovanou delší cestou (a to hned ráno po probuzení). Představa nadcházejícího cestování mu také navozuje pocity a obavy, že se něco nepříjemného stane. Trápívají ho neodbytné myšlenky typu „co když to nevyjde, co budu pak dělat, kam půjdu …“, kvůli nimž někdy nemůže usnout, stejně jako kvůli běžným úvahám, týkajícím se pracovních záležitostí. Nervózní a zbytečně ostražitý bývá i ve společnosti cizích lidí; neuvolní se a nedokáže normálně komunikovat, především se ženami. Vadí mu upřené pohledy více lidí najednou. V cizím prostředí se necítí dobře. Nervozita se občas vystupňuje až k pocitu na zvracení. Již před pár lety se pocity na zvracení začaly někdy objevovat při jídle a také začal pociťovat strach chodit do školy (VŠ) – tyto stavy se přechodně upravily po 1-měsíční medikaci předepsané psychiatrem. Později však v lehké formě přetrvávaly.
Během jednorázového regresního sezení (regrese v bdělém stavu) vyšlo mj. najevo, že během povodní v r. 1997 zažil situaci, ve které měl strašný strach a nevěděl, co má dělat („co budu dělat, kam půjdu ….“). V minulosti zažil také opakovaně strach, stres a paniku v souvislosti s cestováním, když musel zvládat různé komplikace na zahraničním nádraží, letišti, nebo po dojezdu do cíle, přičemž narážel na jazykovou bariéru, na odmítavou reakci atd. Tyto zážitky byly během regrese terapeuticky zpracovány.
Po několika týdnech od absolvování sezení uvádí:
„Po návštěvě u Vás se můj stav podstatně zlepšil – prozatím se dost podstatně zmenšily (někdy snad úplně zmizely) problémy se svíráním žaludku, bušením srdce a pod. v situacích, kdy by k nim určitě došlo. (…) Prozatím Vám moc děkuji, pomohla jste mi od dlouhodobých a vleklých problémů. Nečekal jsem, že se můj stav tak podstatně a rychle zlepší.“