Mladý muž: Na počátku terapie přichází v depresivním stavu. Dochází již také k psychiatrovi a užívá antidepresiva. Stav je pravděpodobně vyústěním řady psychicky zraňujících událostí z posledních let (v zaměstnání, v mezilidských vztazích) a nasbíraných špatných zkušeností, v kombinaci s jeho citlivou a neprůbojnou povahou. Není schopen srovnat se s vlastní pozicí v životě, ani s celospolečenským děním a poměry. Trápí ho i existenční obavy do budoucna. Špatně se soustředí a podléhá deptajícím myšlenkám. Často nemůže dýchat, potí se a cítí svírání. Je vyčerpán, život ho vleče. Nejraději by s ním skoncoval.
Hypnoterapie v celkovém rozsahu 10 sezení byla doplněna o řízenou domácí sebeléčbu a nadále souběžně pokračovala psychiatrem předepsaná medikace antidepresivy (postupné snižování dávek).
Po měsíci a půl docházení na terapii popisuje citelné zlepšení, problémy postupně odeznívají. Za další měsíc se cítí dobře, vnímá nárůst energie a diví se, jak mohl být na počátku „tak mimo“.
K pozitivnímu obratu přispělo zpracování nepříjemných zážitků z minulých let, řešení jeho strachů, obav a pocitu méněcennosti a dále také vyrovnání se s nevhodným přístupem ze strany jeho otce v dětství (byl jím srážen a negativně programován).
Po pěti měsících od začátku psychoterapie (dva měsíce od posledního sezení) referuje, že je mu dobře a zcela vysadil své nízké dávky antidepresiv.