Dobrý večer. Nevím jak bych začala asi tím, kde si myslím že to začalo před 6 lety jsem přišla o staršího bratra který zemřel tragicky. Od té doby je mi hrozně a připadámi že je to čím dál horší opustili mě všichni kamarádi co jsem měla když jsem se snažila se spřátelit vždy to bylo falešné jenom mě každý znal když něco potřeboval a když už sem sebrala odvahu a někomu naznačila jak mi je tak se ode mě odvrátil v té době mi bylo 14 let a ted mi je 20. Připadám si na světě uplně zbytečná k ničemu, nikoho nezajímám a připadám si že se na mě všichni dívají přes prsty už nevím jak dál snažila sem se to řešit s mamkou, ale jako by to nechtěla vidět že je něco jinak je jí to jedno. každý rok sem doufala že to bude lepší, ale není nic se nezlepšio už nemám z ničeho radost na nic se netěším spíš se všeho začínám bát, nerada někam chodím jakoby to všichni věděli že sem divná. Chodím jen doškoly a ze školy protože bych prostě měla ale připadámi to tak zbytečné k ničemu. Nejraděj bych už tady nebyla nejraděj bych umřela, měla sem umřít já a ne on si to nezasloužil. a já ted tady musím být a takhle trpět, ale nemůžu to udělat kuli mamce. Už se jenom přetvařuji na ostatní a přemáhám se abych působila normálně. Navíc už se namam ani s kým o čem bavit už to neumím nevim o čem ani sem ještě s nikým nechodila a to už se nedokážu vubec s nikým seznámit to nedokážu vůbec s kluka vůbec nevim jak bych mluvila a očem,tak si představte jak se asi můžu cítit. Už nevím co mam dělat dál já prostě nevim, ale už takhle nedokážu dlouho žít. Jednou sem byla u psychiatra jsou to tak 2roky dal mi antidepresiva, ale nebrala sem je nějak sem nechtěla. Nevim jestli když pudu k psychologovi jestli mu to vůbec dokážu říct a navíc jsou placení nevím jak bych to hradila.
Odpověď:
Dobrý den,
co je důležité – neutápět se sama v celé smutné záležitosti a ve svých pocitech, nýbrž pokusit se svou situaci a svůj stav na někoho osobně „hodit“ a popovídat si o tom. I to samo o sobě už někdy trochu ulehčí sklíčené duši. Není-li nablízku příbuzný či kamarád, pak je opravdu nejlepší „vrbou“ psycholog, psychoterapeut.
Rozhodně mohu doporučit, abyste si našla někoho, kdo Vás pomocí tzv. regrese zbaví starého traumatu – ztráty blízké osoby. To, jak se zdá, stojí na počátku Vašich problémů. I jednorázové sezení Vás může „vysvobodit“ a podstatně zlepšit Váš psychický stav.
Jestli nenajdete sílu a odvahu k návštěvě odborníka, můžete vyzkoušet alespoň metodu „vypsat se z celého problému“, případně ztvárnit své pocity formou výtvarných prací. Další možnou záchranou je pro Vás alternativní sebeléčebná technika autopatie, která dobře působí i na zlepšení psychického stavu. Více informací o popsaných technikách najdete na internetu, případně na mých stránkách.
Chci Vás ujistit, že Vaše trápení má řešení. I když se Vám to teď nezdá reálné, je opravdu možné, abyste po nějaké době zase pocítila radost ze života a mohla žít tak, jako dříve. Případy z praxe to dokazují. Věřím, že k tomuto cíli dospějete a přeji Vám lepší dny v budoucnu.