Dobrý den, je mi 15 let a chtěl bych se zeptat na pár příznaků, případně čeho. Mívám tiky v oku, NEUSTÁLE klepu nohama, někdy i rukama, jsem schopný se smát a po půl minutě začít brečet jak dítě s potřebou řvát, jak kdybych byl traumatizovaný. Několikrát, včetně dneška, byly chvíle, kdy jsem měl pocit, že mi selže celé tělo, přičemž bylo, jak to říct, těžké, se beze strachu pohnout. Pak i to, že jsem dokonce měl tendenci nevydat ani pazvuk, jakoby se držet v tichosti. Častěji některé tyto příznaky přichází nečekaně. Příčiny, proč na mě přichází očekávaně, jestli to nevadí, psát nechci. Můj dotaz nejspíš trošku nedává smysl, ale budu rád za možnou odpověď, děkuji.
Odpověď:
Možná že právě popis důvodu, proč se uvedené příznaky dostavují „očekávaně“, by vnesl do celé záležitosti jasno. A nechceš-li o tom psát, pak jde možná o něco, co bys správně neměl dělat (a nejlepší tedy bude s tím přestat). Ale to jen hádám. Bez dalších podrobných informací o Tobě, Tvém stavu a jeho vývoji, o Tvé historii atd. nelze přesně odpovědět. Můžeš své stavy a možnost jejich řešení konkrétněji probrat se svým praktickým lékařem, se školním psychologem (pokud máte), v některé z bezplatných psychologických poraden, nebo telefonicky na bezplatné lince bezpečí 116 111. Jako první pomoc v krizi můžeš vyzkoušet (a předem nacvičovat) i uvolňující dýchání, které je doporučováno zdejšími kolegy – opakovaně provádět velmi dlouhý nekonečný nádech, přitom uvolnit a vyklenout břicho, a následně velmi dlouhý nekonečný výdech (ke konci přitáhnout břicho k páteři) – to ale samozřejmě neodstraní natrvalo příčinu Tvých problémů. Takže dlouho neváhej a začni to řešit i s odborníkem, ať Ti to nepřeroste přes hlavu. Přeji Ti rychlý návrat k vnitřní vyrovnanosti a stabilnímu stavu.