Dobrý den, můj dotaz se vztahuje na mou matku. Mám u ní podezření na obsedantně kompulzivní poruchu. Už od mala jsem s ní měla potíže a myslela jsem si, že je to vždy mnou, protože mi vždy vytýkala moji nepořádnost, nezodpovědnost a další věci. Posledních několik let však zjišťuji, že by máma mohla mít psychický problém. Má totiž neskutečně velkou „oblibu“ všechno kontrolovat. Chce mít pod svou kontrolou úplně všechno. Všimla jsem si, že kvůli tomu to skřípe i u nás doma, protože kvůli jejím kontrolám se s tátou pořád hádají. Když to přiblížím, máma pořád uklízí, musí být pořád všude čisto, luxuje každý den a zametá minimálně 3x denně a dokonce vstává i 6 ráno, aby mohla uklízet! Večer už chodí spát brzo- naštěstí. Když to nedělají ostatní, je problém a další hádka. Neustále kontroluje kdo čeho a kolik snědl, když se chystá na nákup nebo kamkoli jinam, neustále opakuje dokola co má všechno udělat, je to schopná dělat celou cestu do obchodu, nebo to připomíná svému okolí. Na všechno se ptá vícekrát i když odpověď slyšela, aby se ujistila. Prohrabuje moje i tátovi osobní věci, aby náhodou v domě nebylo něco, o čem neví. Pořád mi opakuje, jak ji nikdo nemá rád, že si nemá s lidmi co říct. Přitom například sousedka, o které to tvrdí, je moc milá a se mnou i s tátou si kolikrát povídá i hodiny. Takže mám pocit, jako by se máma vyhýbala svému okolí. Taky má nepochopitelné úzkosti třeba ze psů nebo z obyčejných věcí. Když cestujeme, pořád kontroluje, zda jedeme dobře a abychom se neztratili. Do nikoho nevkládá důvěru a její typická „povzbuzující“ věta zní:“Hlavně to prosím tě zase nepokaz! Udělej to hezky!“. Když potkáme psa, už nadává a straní se ho, aby na ni náhodou nezaútočil. Nejhorší je, když její názory nikdo nesdílí (jakože nesdílí a u nás v rodině ani nechápe), to je pak schopná nám vyčíst úplně všechno. Nevím jestli to s tím souvisí, ale je i neskutečně pesimistická a pro mě až depresivní. Nerada se kvůli ní vracím domů, protože na mě působí pochmurně a depresivně. Nikdy nic nepochválí a jen vše kritizuje. Neustále se spolu hádáme. Zajímalo by mě, jestli by to mohla být tato porucha nebo něco jiného? Mockrát děkuji.
Odpověď:
Do jaké míry by se mohlo jednat už o diagnózu, anebo do jaké míry je to všechno třeba jen důsledek matčiny velké a vleklé životní nespokojenosti či jiných faktorů, to nelze bez podrobnějšího vyšetření takto „od boku“ stanovit. Hranice mezi obojím totiž někdy bývá velmi úzká. Pomoc by zde jistě byla možná, ale Vaše maminka by se musela nejprve sama rozhodnout, že u sebe chce něco změnit. Vztahy a komunikace u vás v rodině mi podle Vašeho popisu nepřipadají úplně optimální a jak sama píšete, matka v rodině zřejmě nenachází dostatek pochopení, a možná ani další, pro ni důležité, hodnoty. Je tedy pravděpodobně spousta věcí, které by se u vás doma mohly dělat jinak a lépe. Pokud začnete změnou vlastního chování a vlastního přístupu, je určitá šance, že i reakce Vaší matky budou odlišné než dosud. Můžete zkusit mámu něčím příjemně překvapit, předběhnout ji s běžným úklidem a jinými pracemi, udělat něco za ni a pak jí nabídnout alternativní společný program. Je vhodné dát jí najevo, že si jí vážite, že oceňujete, co pro vás všechny dělá. Věřím, že vymyslíte i další způsoby, jak přispět ke zlepšení ovzduší u vás doma. Spoluvytváříte ho totiž také vy ostatní, ne jen Vaše matka. A na závěr tip pro Vás: kdyby maminku někdy trápily nějaké zdravotní (fyzické) obtíže, můžete ji nenásilně nasměrovat na účinnou a nenáročnou alternativní (sebe)léčbu pomocí autopatie, případně homeopatie. Zkušený homeopat či autopatický poradce při úvodním rozhovoru a rozboru bere v úvahu nejen aktuální zdravotní stav, ale celkový obraz člověka, tedy i jeho vlastnosti, psychiku a chování, a podle toho stanovuje individuální strategii léčby. V jejím průběhu jsou pak komplexně ošetřeny všechny problémy, tedy i ty, které dotyčný původně ani neměl v plánu řešit. Je to cesta, jak by se Vaše máma postupně mohla začít cítit lépe. Budete-li chtít více informací, napište mi na mail. Přeji Vám hodně úspěchů a hodně lásky všem ve vaší rodině.