Před měsícem mi zemřela babička. Bylo jí sice už skoro 88 let, ale byla čiperná a její odchod jsme nikdo nečekali. Naposledy jsem se s ní viděla před Vánoci. Hrála si s mým synem a já jsem tehdy byla v osmém měsíci. Těšila jsem se, až ji ukážu druhého syna, který se narodil v lednu, ale už jsem to nestihla. Pár dní před plánovanou návštěvou ji odvezli do nemocnice, kde už moc nevnímala a po pár dnech zemřela. A já si teď pořád vyčítám, že jsme návštěvu u ní nenaplánovali dřív. Od tří měsíců jsme s malým jezdili i na delší cesty, ale babičku jsme nějak vynechali, jednou jsme návštěvu u ní odložili, abychom pomohli mým rodičům něco přestěhovat, i když to moc nespěchalo, a pak už bylo pozdě. Pokaždé, když se někdo nad dětmi rozplývá, je mi smutno a říkám si, že babička už je neviděla. Když jedeme někam na výlet nebo návštěvu, nebo si vzpomenu, jak jsme pomáhali rodičům stěhovat, je mi podobně. Někdy si také vyčítám, že jsem jí ani nezavolala a odkládala to. Utěšuji se tím, že babička věděla, že se za ní chystáme a můj otec jí ukazoval fotky dětí, takže je vlastně viděla. Byli jsme jí na pohřbu, ale i přesto mám pocit, že jsem se s ní pořádně nerozloučila. Je mi jasné, že smiřování se smrtí trvá dlouho a časem to přejde, ale nevím, jak se zbavit těch výčitek. Tím, že se budu trápit, co se mělo udělat a neudělalo, už nic nespravím a jen si otrávím celý den. Raději bych na babičku myslela jen pozitivně a vzpomínala na hezké věci, ale nevím, jak „přepnout“ myšlenky a nemyslet na to, co už stejně nemůžu změnit. Je nějaký způsob, jak změnit myšlení a přestat se trápit minulostí?
Odpověď:
Na vypořádání se s Vaším trápením, s myšlenkami na to, co bylo, i se smutkem po odchodu Vaší babičky bych Vám doporučovala absolvovat jedno či dvě sezení tzv. bdělé regrese (jedná se o hlubinnou abreaktivní psychoterapii), která je v těchto případech nejefektivnější. Zatím se Vám zážitky a události z minulého období stále vracejí, vyvolávají Vaše doprovodné úvahy a jsou zároveň zdrojem nežádoucích emocí a psychické destability. Stálé přemýšlení o daném tématu je typickou reakcí v podobných situacích a je to podvědomá snaha pomoci si nějak od nežádoucích pocitů. Nebývá to však účinné. Aby se toto již nedělo, abyste přijala se smířením a bez výčitek to, co se odehrálo, a také abyste se mohla definitivně „rozloučit“ s babičkou, je potřeba se k celé věci vrátit v rámci řízeného regresního procesu. Tím se ve Vaší psychice tato záležitost již uzavře a Vám se natrvalo uleví. Minulost Vám pak už nebude nepříjemně zasahovat do Vašeho každodenního života. Regresní technika je celkem nenáročná a není třeba se ničeho obávat.