V poslední době mě zaujaly tři příklady z praxe, jak děti (resp. vnuci) můžou zrcadlit rodičům nezpracované záležitosti z vlastního dětství.
Dcera se chová úplně stejně jako babička, se kterou měla matka v dětství peklo
Paní X. si z dětství si pamatuje spoustu svých špatných zážitků, za kterými stála její vlastní matka. Má dnes 9letou dceru, o které říká, že je labilní, dělá hysterické scény a ze všeho se hroutí (a to ji jako matku samozřejmě nenechává v klidu).
„Je neuvěřitelné, jak se toto chování dcery podobá mé matce, přestože dcera se s mou matkou viděla poprvé teprve před rokem“. (babička žije v zahraničí)
U paní X. je potřeba zahojit staré dětské rány, způsobené matkou.
Starou bolest způsobenou otcem připomíná vnučka
Paní Y. je příkladem, jak se špatné vzorce táhnou dokonce přes 4 generace. „Mám dospělou dceru, která své dceři (mé vnučce) ubližuje úplně stejně, jako to dělal můj otec mně.
A když ty scény s tou vnučkou vidím, dělá mi to tak strašně zle (pláče), a dcera si vůbec nedá říct … Je zlá i na mě. Snažila jsem se ji vychovávat co nejlépe, s láskou. Ale můj muž mi říkával, že jsem úplně stejná jako můj otec, což jsem tehdy vůbec nemohla pochopit.“
Paní Y. se musí v terapii zpětně vyrovnat s tím, jak se k ní v dětství choval její otec.
Nezpracované úmrtí otce se zopakovalo u dcery
Paní Z zemřel otec, když jí bylo 5. Zpětně vnímá, že do té doby žili šťastný život a ona se cítila dobře, ale potom už to nikdy nebylo ono a postupně se jí hroutily i další jistoty. Je to pro ni od té doby takový nanicovatý život, plný dalších ztrát.
Manžela, kterého měla ráda, musela opustit, protože život s ním se nedal vydržet. Později přišla její rodina o rodný dům, který taky měla hodně ráda. Atd.
Se svým manželem se rozvedla, když byla její dcera ještě malá. Po nějaké době ale exmanžel zemřel a její dcera tak přišla o svého otce, což velmi těžce nesla (a dceřino trápení doléhalo na matku).
Paní Z. není ani po letech vyrovnaná se ztrátou svého otce a toto je potřeba zahojit.
Každá situace, kdy máme z chování nebo projevů svého dítěte nějaký špatný pocit či emoci, ukazuje obvykle na naše staré nezpracované pocity z vlastní rané minulosti.